Mustafa Kemal Atatürk, první turecký prezident: "Islám, tato absurdní teologie nemorálního beduína, je mršinou, která otravuje naše životy".

Dítě a svět

Mustafa Kemal Atatürk, první turecký prezident: "Islám, tato absurdní teologie nemorálního beduína, je mršinou, která otravuje naše životy".

I v islámském prostředí lze zavést moderní poměry. Bohužel se dnes Turecko vrací adorací islámu nazpět.

Tvůrce moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürkstal vyhnal ze země sultána Mehmeta VI. Po sultánově odchodu převzal sultánův synovec Abdul Mešid titul chálify, čímž se stal duchovním vůdcem sunnitských muslimů. Mustafa Kemal si dovolil neuvěřitelnou věc a vyhostil ze země i Abdula Mešida. Všichni muslimové byli tímto činem pobouřeni a jejich nenávist ještě podporovali hodžové, vesničtí duchovní. Mustafa Kemal se ale nezalekl a radikální změny pokračovaly. Zakázal mužům nosit tradiční fezy a nakázal nahradit je klobouky se širokou krempou. I to byl pro věřící tvrdý zásah do života. Muslim totiž žije tak, aby ho mohl Bůh kdykoliv vidět. Evropský klobouk s krempou považovali muslimové za neuctivý k Bohu, jelikož krempa zastiňuje tvář a skrývá ji před Bohem. Mustafa Kemal dával najevo své opovržení islámem i veřejně, když prohlásil, že: „islám je dobrý nanejvýš pro změkčilé Araby, nikoli však pro Turky, kteří jsou dobyvatelé a muži“ nebo také: „Islám, tato absurdní teologie nemorálního beduína, je mršinou, která otravuje naše životy.“. Jednalo se o zcela neslýchané a urážlivé výpady proti pravidlům muslimského života, který se řídil islámem a právem šaría. Korán a šaría určovaly do té doby pravidla pro všechny oblasti života a provázely muslima od narození až do hrobu. Reformy Mustafa Kemala samozřejmě neučinily z Turků ateisty, ale duchovní činitelé postupně ztráceli vliv na veřejný život a politiku.
Mustafa Kemal Atatürk vyhlásil také nový rodinný zákon, v němž prohlásil, že žena patří jen sama sobě a není majetkem svého muže, jak tomu až dosud bylo. Má stejná práva jako muž a muž může nadále mít jen jednu manželku. Pro ženy byl zrušen příkaz nosit šátek (jeho nošení bylo původně zakázáno, později byl zákaz zmírněn). Dodnes tento zákaz platí na universitách a pro státní úředníky při výkonu jejich povolání. Bylo doporučeno nosit západní šaty, především pak získaly ženy volební právo stejně jako muži.

Jestliže obyvatelstvo třetího světa přejímá a kopíruje technické výdobytky bílé Euroamerické civilizace, jestliže používají mobilní telefony, jezdí v autech, nosí saka a kravaty měli by také přijmout duchovní úroveň a společenské zvyky našeho světa. Nejsou li toho schopni musí zůstat u svých velbloudů a podřezávat si krky se svými spoluvěřícími v Alláha.

Základní rozdělení Islámu, tak jak přetrvalo dodnes:
Sunnité přiznávají muslimům právo svobodné volby určení Muhammadova nástupce, chalífu. Vznikli když se arabští chalífové nechtěli vzdát "daně z hlavy" jinověrců když již tito přijali islám a málem tím zničili obrovské státní příjmy. Tato daň vyžadovaná od nových přívrženců víry porušovala Muhammedovo přikázání o rovnosti věřících. Šíité naproti tomu věří, že že hodnost Muhammadova nástupce (kterého nazývají imám) je v jeho rodě dědičná.
Zatímco sunnité zůstali jednotní, šíité se dělí na ismáílovce, drůzy, nusejrovce a metawále podle toho, kterého dědice titulu považují za toho pravého. Stoupenci misionáře ismáíilovského vyznání Hasana se usídlili v Sýrii kde uznali za svou hlavu pána hradu Masjád, kterému se dostalo přezdívky Stařec z hor. Z jejich sekty se rekrutovali námezdní vrazi kteří se opájeli hašišem, z čehož vzniklo pojmenování Assasins. Tyto sekty se navzájem obviňují z kacířství, vraždí se při každé příležitosti a předvádějí tak mírumilovnost islámu v praxi.

Zdroj: Jindřich Čech, sociální sítě