Proč Evropská Unie a demokracie? Moskva očekávala politicko-hospodářské zhroucení Západního Německa a tím i odchod americké armády z Evropy.

Ti kdo nejvíce hulákají o zrušení EU by si měli uvědomit že to je největší přání Ruska

Veteráni setkání a foto historie

 Ovšem mnozí to dělají cíleně a vykonávají tak přímý útok na demokratický vývoj Evropy. Už hlavní zakladatel EU vedle Schumanna a De Gaspariho, Konrád Adenauer, byl pro Kreml nepříjemná osobnost. Když před 67 lety, v červnu 1949 kandidoval na úřad spolkového kancléře, vypukly ve východním bloku rozpaky. Nikdo z politiků studené války nebyl v Moskvě a východním Berlíně tak obáván jako tento muž. Podařilo se mu totiž hned několik neuvěřitelných výkonů, které byly trnem v oku ortodoxním komunistům poststalinské éry.

Moskva očekávala politicko-hospodářské zhroucení Západního Německa a tím i odchod americké armády z Evropy.

 Ovšem pravý opak se stal skutečností! První kancléř SRN tuto zemi politicky stabilizoval a vysloužil si označení „otec nové německé demokracie“. 

K ruce si vzal ministra hospodářství Ludwiga Erharda, později také zvaného „otec německého hospodářského zázraku“. Tito dva státníci přivedli v roce 1957 Západní Německo tak daleko, že se stalo nejstabilnějším politickým systémem na naší planetě a zaujalo druhé místo ve světě, co se týká životní úrovně, hned po USA.
Adenauer v červnu 1957 tedy neviděl žádný důvod proč by neměl opět kandidovat na úřad spolkového kancléře. NDR nemohla se Západním Německem vůbec soupeřit a vlna utečenců přes otevřenou hranici v Západním Berlíně den za dnem stoupala. V Moskvě to bylo všem naprosto jasné: pakliže Adenauer vyhraje volby podruhé, prestiž SRN bude ve světovém měřítku i nadále šplhat vzhůru. Co se proti tomu dá dělat? Jedinou poslední možností zastavit lavinu uprchlíků je vybudovat mezi Západním a východním Berlínem betonovou zeď s ostnatým drátem. Přesně to se také 13. srpna 1961 stalo.

Dnes se snaží Moskva Adenauerovo dílo, Evropskou unii, rozložit jinak. Podporou nahnědlých stran které reagují na uprchlickou vlnu kterou vyvolalo Rusko. V tom jim ovšem zdatně sekundují mnozí socialističtí "užiteční idioti". Volat po odchodu z EU není na místě, naopak by se mělo stát naší prioritou přispívat k obnovení zásad které do založení společné Evropy vložil Konrád Adenauer.

Jindřich Čech, sociální sítě

O čem se píše a jak se dívat na tento svět? Problémem novinářské práce už není získávání informací, ale právě rozlišení, co je pravda a co falzum.

Megan Fox Krása bez hranic....

Evropská unie nemá v Česku zrovna kladný kredit a sympatie

Takže pak třeba nařízení GDPR na ochranu osobních dat, které má začít platit v květnu, chybí národní prováděcí předpisy. Za to je tady dost „zaručených zpráv“, jak to poškodí živnostníky, jaké budou pokuty, a to lidi štve. Všímá si Brusel toho, jaký obraz se o EU šíří a jak se s unijními předpisy nakládá v praxi? GDPR má hlavně dopadnout na firmy, které obchodují s údaji a daty a brutálním způsobem je mohou zneužívat. GDPR je legislativa, která byla nutná, aby se zabránilo zneužívání dat v moderním světě, což by mělo nedozírné následky.  Týká se především firem nad 250 zaměstnanců. Tady jsou v panice ale především malé firmy, účetní kanceláře, ambulantní lékaři, obce.

  Nechápu, proč se věc nechala zajít tak daleko, proč všechny tyto subjekty nemají včasné informace, jak na ně nařízení prakticky dopadne, jak se na ně připravit na národní úrovni. Jsem zavalená znepokojivými dotazy a často vyvracím i fámy o obřích pokutách. Reakce na GDPR je v Česku proto abnormální a hysterická. Proto bylo nutné, aby státy včas přijaly vlastní zákony a opatření, které by podle místních podmínek upravily dopady pro jednotlivé subjekty, což se tady zatím nestalo.  Dnes je módní říkat, za vše může Brusel. Klíčem k lidem, pro které je Evropská unie někdy symbolem nesmyslných regulací, je ale především otevřená a srozumitelná komunikace. Vztah lidí k Evropské unii hlavně ovlivňuje chování národních politiků.

 V Česku máme silný sklon spíše než tradičním médiím věřit různým negativním, dezinformačním zprávám, takzvaným fake news, šířeným na internetu a sociálních sítích, i když mají nejasné nebo žádné zdroje. Kde vidíte příčinu? I mezinárodní průzkumy a srovnání potvrzují, že dost lidí u nás má tendenci věřit nepodloženým zprávám šířeným na internetu, navíc zprávám, které nesou výhradně negativní sdělení. Psali to na internetu, tak je to asi pravda.  Příčin je řada, někdy si neseme v sobě geny generací, které zažily útlak, totalitu. Jsme tak trochu i národem skeptiků a máme schopnost pro příjem špatných zpráv.

Jsme atypičtí i v tom, jak málo jsme ochotní chránit si své soukromí a současně věříme všemu, co se napíše na sociálních sítích.  Máme rádi špatné zprávy, rádi a ochotně je distribuujeme dál, rádi se ubezpečujeme v tom, že zase někdo něco rozhodl bez nás. Starší spoluobčané mají zase velké obavy z určité nestability současné doby. A do tohoto podhoubí se k nám přes internet valí ve stále větším množství fake news, různá propagandistická sdělení, fámy.  Jak se vlnám nepravd, falší na internetu a sociálních sítích bránit a současně dodržovat lidská práva? Nesouvisí to s lidskými právy, protože lidské právo není nechat se klamat a obluzovat. K zásadní a dlouhodobé změně je především nutné zlepšit systém vzdělávání, podporovat kritické myšlení, práci s informacemi, naučit zejména mladé lidi ověřovat fakta. A hlavně používat vlastní mozek.  Totalita se na nás podepsala tak, že stále nemáme dost odvahy a sebevědomí mít vlastní názor. I já jsem produkt systému, který kladl důraz na memorování.

 Když někdo přišel s tím, co nebylo v osnovách či co neřekl učitel, tak to bylo považováno za výboj, nebezpečný jev. Je to takové zúžení informačních kanálů. Když pak přes tento zúžený kanál přijde přes internet nějaký nesmysl, tak to berete jako hotovou věc. 

Takže tady se musí zamyslet hlavně vzdělávací instituce. Je třeba reagovat i na to, že u nás se ani tak neformuje veřejné mínění, jako „veřejné cítění“, kdy se pracuje hodně s emocemi. Často slyším, i když Evropská unie dělá řadu dobrých věcí i pro Česko, že lidé říkají: nic o tom nevím, nezajímá mě to, neslyšel jsem, nesouhlasím s tím. Je to až určitá averze vůči přijetí informace, která může být složitá. To je neblahý stav, se kterým musíme pracovat.

 Problémem novinářské práce už není získávání informací, ale právě rozlišení, co je pravda a co falzum.

Není na čase říct, že tento problém existuje a že se stává mezinárodním problémem? Proti vyloženě lživým zprávám se už dnes formují jednotky a pracoviště v jednotlivých členských státech včetně České republiky. Máme i pracoviště na vyvracení lživých zpráv, které jdou do Evropy prostřednictvím ruských propagandistických snah, funguje i pracoviště pod úřadem vysoké komisařky Federiky Mogheriniové, která má na starosti oblast zahraničních vztahů.  Experti dostávají různé podněty, sami vyhledávají lživé a zavádějící informace, které uvádějí na pravou míru, připojují na základě faktů a důkazů konkrétní informace. Nevyvracejí názor, ale pouze evidentní lži a dezinformace.  Při nákupech prostřednictvím internetu se kupující občas stávají oběťmi podvodů a klamavých reklam. 

Jaká regulativní opatření by bylo potřeba přijmout, aby i oni byli na sítích chráněni před podvody? Nechci do on-line prostředí křečovitě a hystericky vnášet novou vrstvu zákonů. Provozovatelé internetových obchodů musí především respektovat pravidla na ochranu spotřebitele, jak je aplikují prodejci v kamenných obchodech. Nepřijdu proto s nějakou úpravou předpisů a stanovení nových pravidel pro on-line obchody.  Budeme trvat na tom, aby se aplikovala pravidla z běžných obchodů. Tedy například aby se u nich nenabízely padělky, aby bylo možné dosáhnout reklamace.

On-line svět nežije mimo zákony, směrnice o neférových obchodních praktikách se musí, a to hned, dodržovat i u on-line obchodů.

Věra Jourová

Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg, Předsednictvo TOP 09 12.1.2016

Karel s Mirkem v rozhovoru

"Je důležité nejen mluvit, ale také poslouchat. Na to neexistuje žádné školení."

Už ani nevím, kdo řekl. Na tomto snímku je ovšem vidět schopnost naslouchání, vnímání. Tihle dva to vzájemně dokáží.


Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg, Předsednictvo TOP 09
12.1.2016

Svobodný svět. Civilizace. Evropa na rozcestí. Islám a deprivace. Zkáza civilizace a evropských hodnot.

Toto je originální ilustrační obrázek z Iránu

Naše civilizace končí

Logicky a bez námahy  Pařížský masakr na migrační politice EU nic nemění, ujistil prezident Juncker. Islám prostě do Evropy v rámci diverzity patří a kdo s tím nesouhlasí, nechápe, o čem Evropa je, vysvětluje šéfka diplomacie Mogheriniová.

 Všichni se sem vejdou a my to zvládneme, opakuje Merkelová jako nakřáplá gramofonová deska.

Alkoholik Juncker bude vesele chlastat a žoviálně fackovat ministry a premiéry, dokud mu to evropský chalífát nezakáže. Mogheriniová bude islám objímat, dokud si ji nepodá nějaká parta islámských nadrženců.
Vlastně se na to možná už oba těší a nemohou dočkat: on neví, jak přestat, ona neví, jak začít. Na co se v islamizovaném Německu těší Merkelová, se zatím ani netuší, ale nebude to ani jedno ani druhé. A Sobotkovi asi někdo slíbil, že až prohraje volby, dostane trafiku v Bruselu. A my všichni ostatní? Sluníčkoví křesťané budou nadávat na neviditelné fašouny a xenofoby, s nimiž normální člověk nemůže žít, ještě když jim bude nějaký londýnský John podřezávat krk.
 Ateisté přestoupí na islám, protože „buď se k nám dáš, nebo tě zabijem“ je snadněji řešitelné dilema než bývaly důvody vstupu do KSČ.

Akorát si nebudou jisti, kdy jim podřízne krk nějaký sunnita, protože přestoupili k šiítům, nebo šíita, že přestoupili k sunnitům. Ale tak či onak budou konečně těm drzým ženským legálně a beztrestně moci napráskat, kdy se jim zlíbí. Ženy se zahalí od hlavy k patě, aby neprovokovaly.

 Buzíci se poshazují z žižkovské věže. Svatý Vít se promění v mešitu. Muzea a knihovny se zavřou a obrazy a knihy spálí. Koncertní sály se zbourají a muzika se zakáže. Emeritus chálif Schwarzenberg na svých panstvích ubytuje deset tisíc migrantů a zaměstná dvacet tisíc otroků, aby po nich uklízeli.

 Civilizace skončí. Říká nám to i biskup iráckého Mosulu, jemuž džihádisté vyvraždili nebo vyhnali křesťanskou komunitu. Na Blízkém východě křesťanství končí, posteskl si. Že jste nám nepomohli, vám Bůh odpusť. A teď už jen sledujte, jak se vám brzy začne dít totéž, varoval. A ač to v této chvíli vypadá děsivě, bude to možná vlastně z hlediska historie dobré, řekl tuhle v rádiu jakýsi antropolog. Vysvětlil to srovnáním s pádem Říma. Ten se sice jevil jako katastrofa, když z něho germánští vandalové udělali hromadu trosek, ale byla to vlastně záchrana civilizace jako takové. Totiž tím prý, že jestliže Řím ztratil životaschopnou energii, musela jej nahradit nová krev zdravých nezdegenerovaných barbarů. Díky nim pak mohla vzniknout nová vitální civilizace, jakou byl evropský středověk, renesance, průmyslová a vědecká revoluce, prosperující kapitalismus a demokracie. A jestliže se nacházíme v podobné fázi jako tehdy Řím, bude možná nejrozumnější se s tím smířit a integrovat tu nově přicházející vitalitu islámu. Beze srandy. Akorát ten antropolog zapomněl, že té nové vitální civilizaci trvalo sedm staletí se vyhrabat z negramotnosti, bídy, ušmudlanosti a bezpráví, během nichž se z evropské paměti vymazaly veškeré vzpomínky na římskou vzdělanost, techniku, umění a státotvornou organizaci. Srovnání věru patřičné. A pak se divme, když si nám prezident zabonmotuje, že tato země nepotřebuje antropology, nýbrž strojaře. On to možná taky myslel beze srandy. Tak tímto směrem spějeme, logicky a bez námahy. Zatím ještě pořád. Ledaže se hodně rychle stane něco hodně dramatického, co by to ještě zvrátilo.

Uzavření vnějších evropských hranic a migračních center na jejích okrajích, s důkladným kádrováním každého, kdo se sem dere.
Zákaz propagace islámských zákonů šaría. 
Obnova vzdělání stavějícího západní kulturu zpět na nejvyšší stupínek žebříku civilizačních hodnot. 

Ale víte, co? Já už vám to říkám a píšu patnáct let. Znovu a znovu a pořád dokola. A třeští mně hlava z toho, kolik lidí pořád trvá na smrti ve slepotě, hypnóze a náměsíčnictví. A už mě to unavuje. Přečtěte si to všecko podrobně, s vysvětlením historickým, filozofickým, náboženským, etickým a kdovíjakým ještě, v mé knížce Jak zabít civilizaci.

Benjamin Kuras