Jak komunističtí hospodáři zacházeli s krajinou kolem nás.

Příroda a srnčí zvěř

Rozpadlé vesnice, zchátralé památky a měsíční krajina způsobená těžbou

 To jsou asi hlavní obrázky, které se vybaví, když se řekne: tady hospodařili komunisté. Letos uplyne x let od chvíle, kdy padl totalitní režim. A doposud se nikdo příliš nezabýval tím, jak vlastně komunističtí hospodáři zacházeli s krajinou kolem nás?

Kolektivizací a znárodňováním získala krajina nového hospodáře: všechen pracující lid. Tento správce, nejasný a nekonkrétní - všichni a zároveň nikdo - v lidech otupil pocit osobní odpovědnosti za vzhled a kvalitu obecních, veřejných prostor. Stál u zrodu lhostejnosti k tomu, co se děje za ploty jejich zahrádek, a postoje typu "co bych se staral, však ono to nakonec nějak dopadne“. To všechno je možné z dnešní krajiny vyčíst až příliš snadno.


Zdroj: Rudí hospodáři
sociální sítě

Případ vedl k rezignaci prezidenta USA. Amerika se ocitla ve víru vášní rozbouřených demokraty, Nixon ztratil politickou sílu a toho vietnamští komunisté okamžitě využili.

Cesty a noviny
Když se tak vychvaluje "novinářská práce" Slonkové a Kubíka
dovolil bych si připomenout jiné dva proslavené investigativce
a to reportéry deníku The Washington Post Carla Bernsteina a Boba Woodwarda, kteří za své reportáže o aféře Watergate v roce 1973 získali Pulitzerovu cenu. 

Pomáhal jim spolehlivý anonymní zdroj, který vystupoval pod pikantní přezdívkou Deep Throat, ze kterého se posléze vyklubal Mark Felt, který nemohl odpustit Nixonovi, že jej nejmenoval do žádoucí funkce. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.
Když Nixon zvítězil na celé čáře poměrem prezidentských volitelů 521 :17 a získal 60,7% z celkového počtu hlasů, mnoho pracovníků sdělovacích prostředků se cítilo pokořeno a dokonce postrašeno. Jeden vlivný šéfredaktor (Safire) prohlásil: Bude se muset pouštět žilou. Tohle se už nesmí vícekrát opakovat. Jejich záměrem bylo použít všech propagačních prostředků a zvrátit volební výsledky z roku 1972, které dle svých podivných představ považovali za nezákonné.V jejich očích bylo skutečným Nixonovým proviněním jeho popularita.(stejný proces probíhá nyní za prezidenta Trumpa).

V očích liberálů byla jeho nepřijatelnost dána tím, že si jako prezident získal navzdory tvůrcům veřejného mínění a demokratického Kongresu značné sympatie nemoderních, neintelektuálních "průměrných" Američanů , lidí kteří tvrdě pracují, mají rádi svou rodinu a dokáží se o ni postarat, mají rádi svou zemi a jsou antiliberální.
Nixon tehdy řekl svým spolupracovníků: Nastala situace, kdy východní (míněn východ USA) sdělovací prostředky zjevně předvádějí, že skutečným ideologickým zaměřením listů New York Times, Washington Post, Time, Newsweek jakož i některých televizních stanic je propagovat amnestii, marihuanu, konfiskaci majetku (pokud není jejich), velké zvýšení sociálního zabezpečení, jednostranné odzbrojení, omezení americké obrany a kapitulaci ve Vietnamu.

Konečně budou mít naši občané možnost posoudit, zda to, co sdělovací prostředky vehementně zastávají skutečně představuje názor většiny. V té době vedl Nixon nesmírně delikátní a velmi utajovaná jednání s Čínou, jejichž výsledkem bylo rozdělení dosavadního spojenectví Sovětského svazu a Číny které vyústilo ve válku na Ussury.

V roce 1971 bylo ukradeno obrovské množství tajných státních dokumentů ("Pentagon Papers") a předáno listům New York Times a Washington Post , které je zveřejnily. V mnoha zemích západních demokracií by šli viníci tohoto zveřejnění do vězení, ne tak ve Spojených státech, kde má tisk privilegia podle čtvrtého dodatku.

 Byla proto zřízena tajná vyšetřovací skupina, která měla případ objasnit a vypátrat pachatele. Tato skupina měla mimořádné pravomoci ale byla nachytána při vloupání do kanceláří demokratické strany v komplexu budov zvaných Watergate, kde hledala usvědčující materiály.  A jaký byl výsledek této uměle vyprodukované aféry rozjeté nepřátelským tiskem a zrádným úředníkem Feltem?

  Nixon dokázal přiblížit ukončení války ve Vietnamu které dovolilo zredukovat americkou armádu z 550 tisíc na pouhých 24 000 mužů. Náklady klesly z 25 miliard ročně na méně než tři miliardy. Díky mnohem sofistikovanějšímu bombardování byl severní Vietnam téměř na kolenou a začal s americkou stranou jednat o míru. Nixon dokázal přetáhnout na stranu Ameriky Čínu, která se začala vymezovat proti Sovětskému svazu. Nová čínská politika a a americká strategie umožnila mír s Hanojí. 27.ledna 1973 podepsali ministr zahraničí Wiliam Rogers a Nguyen Duy Trinh "Dohodu o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu". Američané si podle této smlouvy ponechali kontrolu nad oblastí prostřednictvím letadlových lodí a letectva umístěného na Tchaj-wanu a v Thajsku.  Ovšem tyto plody mírového jednání byly zmařeny aférou Watergate. Amerika se ocitla ve víru vášní rozbouřených demokraty,  Nixon ztratil politickou sílu a toho vietnamští komunisté okamžitě využili. Opět vojensky vtrhli do jižního Vietnamu, nikdo neměl zájem jim v tom opravdu zabránit a jak to skončilo, víme všichni. Vietnamci podpořili vládu Rudých Khmerů v sousední Kambodži a výsledkem byly miliony mrtvých, zvěrsky zlikvidovaných nejstrašnějšími způsoby.

Tohle byl také výsledek "úžasné" a vyznamenané investigativní novinářské práce. U nás se neustále ušmudlaně omílá všemi způsoby aféra Čapí hnízdo a všem nám jaksi z nejrůznějších důvodů vadí, že vyšetřování dosud nedospělo k žádnému výsledku. Dle mého nejhlubšího přesvědčení je hlavní důvod ten, že prostě důkazy které by obstály před soudem neexistují a všichni se to bojí, ve vyhrocené náladě která panuje, oznámit...

Hlavní Babišovou vinou ovšem je, že přerušil skvěle fungující penězovody, přesměroval jinam a to se neodpouští. I když je AB dosti kontroverzní postava, akce které se proti němu nevybíravě vedou jsou často dosti hnusné a postrádají to základní, totiž politickou kulturu a tím i důvěryhodnost. Výsledek může být pouze jediný a to že AB posílí....


Jindřich Čech,

sociální sítě FB

Dančí guláš. Pověz mi co jíš...

Guláš - dančí s knedlíkem
1 kg masa na guláš 
200 g cibule olej nebo sádlo
sladká paprika pálivá paprika mletý pepř kmín majoránka
trochu kečupu / pálivý nebo sladký – jak kdo má rád / jíška

Nakrájenou cibuli usmažíme na tuku do zlatova, přidáme maso a orestujeme ze všech stran. Přisypeme koření, krátce promícháme, aby paprika nezhořkla a zalijeme vodou, případně vývarem. Po změknutí masa zahustíme jíškou.

Příloha: chléb, houskový nebo kynutý knedlík

Kuřecí nudličky na paprice

Kuřecí nudličky na paprice
Pověz mi co jíš..., Kuřecí, Kuřecí nudličky na paprice.



Jak na to?

VAŘÍME, SMAŽÍME, PEČEME!

NAŠE KUCHYNĚ A RECEPTY!

Prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump jednali v Helsinkách dvě hodiny mezi čtyřma očima...

Sumit Helsinky
PUTIN: Nikomu nelze věřit.

 Já jsem prezident Ruské federace, Donald Trump prezident USA. Máme rozdílné zájmy, ale je třeba hledat ty společné. Jmenujte mi jediný doklad toho, že jsme na kampani spolupracovali. V ruské společnosti vznikly vůči Trumpovi sympatie, ale to je přirozené - chtěl přece zlepšit vztahy s Ruskem.

Informace nelze zakládat na pomluvách.

TRUMP: Bitva o prezidentskou funkci se vedla čestně a skvěle. Žádná dohoda nebyla, v té době jsem prezidenta Putina neznal, k sehrané spolupráci dojít nemohlo. Koneckonců, na té kampani se podílí tolik lidí, že ani nemůže dojít k nějaké dohodě.

O otevřenou lež nešlo. myslím, že naše kampaň byla brilantní, a proto jsem prezidentem já.

Kim Čong-un a setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zastaví testy raket.

Kim před naší schůzkou slíbil „klid zbraní“
Americký prezident Donald Trump


 Setkání chválí Peking i Tokio Před 11 hodinami Severní Korea se údajně zavázala, že kvůli chystané schůzce svého vůdce Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zastaví sporné testy raket. 

Na twitterovém účtu o tom informoval přímo šéf Bílého domu, podle nějž chystané vrcholné setkání Washingtonu s Pchjongjangem kvituje Peking i Tokio.

O čem se píše a jak se dívat na tento svět?

Megan Fox

Evropská unie nemá v Česku zrovna kladný kredit a sympatie. 


Takže pak třeba nařízení GDPR na ochranu osobních dat, které má začít platit v květnu, chybí národní prováděcí předpisy. Za to je tady dost „zaručených zpráv“, jak to poškodí živnostníky, jaké budou pokuty, a to lidi štve. Všímá si Brusel toho, jaký obraz se o EU šíří a jak se s unijními předpisy nakládá v praxi? GDPR má hlavně dopadnout na firmy, které obchodují s údaji a daty a brutálním způsobem je mohou zneužívat. GDPR je legislativa, která byla nutná, aby se zabránilo zneužívání dat v moderním světě, což by mělo nedozírné následky.  Týká se především firem nad 250 zaměstnanců. Tady jsou v panice ale především malé firmy, účetní kanceláře, ambulantní lékaři, obce.

  Nechápu, proč se věc nechala zajít tak daleko, proč všechny tyto subjekty nemají včasné informace, jak na ně nařízení prakticky dopadne, jak se na ně připravit na národní úrovni. Jsem zavalená znepokojivými dotazy a často vyvracím i fámy o obřích pokutách. Reakce na GDPR je v Česku proto abnormální a hysterická. Proto bylo nutné, aby státy včas přijaly vlastní zákony a opatření, které by podle místních podmínek upravily dopady pro jednotlivé subjekty, což se tady zatím nestalo.  Dnes je módní říkat, za vše může Brusel. Klíčem k lidem, pro které je Evropská unie někdy symbolem nesmyslných regulací, je ale především otevřená a srozumitelná komunikace. Vztah lidí k Evropské unii hlavně ovlivňuje chování národních politiků.
 V Česku máme silný sklon spíše než tradičním médiím věřit různým negativním, dezinformačním zprávám, takzvaným fake news, šířeným na internetu a sociálních sítích, i když mají nejasné nebo žádné zdroje. Kde vidíte příčinu? I mezinárodní průzkumy a srovnání potvrzují, že dost lidí u nás má tendenci věřit nepodloženým zprávám šířeným na internetu, navíc zprávám, které nesou výhradně negativní sdělení. Psali to na internetu, tak je to asi pravda.  Příčin je řada, někdy si neseme v sobě geny generací, které zažily útlak, totalitu. Jsme tak trochu i národem skeptiků a máme schopnost pro příjem špatných zpráv.

Jsme atypičtí i v tom, jak málo jsme ochotní chránit si své soukromí a současně věříme všemu, co se napíše na sociálních sítích.  Máme rádi špatné zprávy, rádi a ochotně je distribuujeme dál, rádi se ubezpečujeme v tom, že zase někdo něco rozhodl bez nás. Starší spoluobčané mají zase velké obavy z určité nestability současné doby. A do tohoto podhoubí se k nám přes internet valí ve stále větším množství fake news, různá propagandistická sdělení, fámy.  Jak se vlnám nepravd, falší na internetu a sociálních sítích bránit a současně dodržovat lidská práva? Nesouvisí to s lidskými právy, protože lidské právo není nechat se klamat a obluzovat. K zásadní a dlouhodobé změně je především nutné zlepšit systém vzdělávání, podporovat kritické myšlení, práci s informacemi, naučit zejména mladé lidi ověřovat fakta. A hlavně používat vlastní mozek.  Totalita se na nás podepsala tak, že stále nemáme dost odvahy a sebevědomí mít vlastní názor. I já jsem produkt systému, který kladl důraz na memorování. Když někdo přišel s tím, co nebylo v osnovách či co neřekl učitel, tak to bylo považováno za výboj, nebezpečný jev. Je to takové zúžení informačních kanálů. Když pak přes tento zúžený kanál přijde přes internet nějaký nesmysl, tak to berete jako hotovou věc.  Takže tady se musí zamyslet hlavně vzdělávací instituce. Je třeba reagovat i na to, že u nás se ani tak neformuje veřejné mínění, jako „veřejné cítění“, kdy se pracuje hodně s emocemi. Často slyším, i když Evropská unie dělá řadu dobrých věcí i pro Česko, že lidé říkají: nic o tom nevím, nezajímá mě to, neslyšel jsem, nesouhlasím s tím. Je to až určitá averze vůči přijetí informace, která může být složitá. To je neblahý stav, se kterým musíme pracovat.  Problémem novinářské práce už není získávání informací, ale právě rozlišení, co je pravda a co falzum. Není na čase říct, že tento problém existuje a že se stává mezinárodním problémem? Proti vyloženě lživým zprávám se už dnes formují jednotky a pracoviště v jednotlivých členských státech včetně České republiky. Máme i pracoviště na vyvracení lživých zpráv, které jdou do Evropy prostřednictvím ruských propagandistických snah, funguje i pracoviště pod úřadem vysoké komisařky Federiky Mogheriniové, která má na starosti oblast zahraničních vztahů.  Experti dostávají různé podněty, sami vyhledávají lživé a zavádějící informace, které uvádějí na pravou míru, připojují na základě faktů a důkazů konkrétní informace. Nevyvracejí názor, ale pouze evidentní lži a dezinformace.  Při nákupech prostřednictvím internetu se kupující občas stávají oběťmi podvodů a klamavých reklam. Jaká regulativní opatření by bylo potřeba přijmout, aby i oni byli na sítích chráněni před podvody? Nechci do on-line prostředí křečovitě a hystericky vnášet novou vrstvu zákonů. Provozovatelé internetových obchodů musí především respektovat pravidla na ochranu spotřebitele, jak je aplikují prodejci v kamenných obchodech. Nepřijdu proto s nějakou úpravou předpisů a stanovení nových pravidel pro on-line obchody.  Budeme trvat na tom, aby se aplikovala pravidla z běžných obchodů. Tedy například aby se u nich nenabízely padělky, aby bylo možné dosáhnout reklamace. On-line svět nežije mimo zákony, směrnice o neférových obchodních praktikách se musí, a to hned, dodržovat i u on-line obchodů.

Věra Jourová

Exekuce jsou obrovská česká sociální past. Kéž lavičko, kéž bys promluvila...

Kéž lavičko, kéž bys promluvila....

Kde se vzaly ty dva miliony lidí, kteří dali hlas Miloši Zemanovi?


Otázka v mojí bublině i v médiích, na kterou přicházejí hodně zjednodušené odpovědi. Je to ta méně vzdělaná část národa, zkrachovalci, ti hloupí. Vesničani. Rozhodli se kvůli svojí hlouposti.  Ne.

Ukážu vám na jednom konkrétním příkladu ze stovek možných, že šlo o velmi racionální volbu.  Měl jsem tu čest s výzkumem mezi Zemanovými příznivci. Hlavním důvodem výzkumu byla sice kyberbezpečnost, ale sociodemo se nedalo okecat.  Společným jmenovatelem Zemanových voličů je hledání alternativy. Dále už se to poněkud rozpadá. Jsou tu ti, kterým vyhovuje více slow život a kteří globálně měnící se svět připisují na vrub tuzemské politické representaci bez ohledu na to, že s globálním trendem by nic nenadělala.

 Pak jsou ti, kteří profitují z alternativy - obchodují s Ruskem a Čínou, ten trend jim vyhovuje. Velká skupina jsou ti, kteří se v poslední době dostali do životního diskomfortu. Kdy jim postupné a pomalé změny v životním perimetru Česka udělaly ze života problém bez ohledu na jejich vzdělání. Spojníkem mezi nimi jsou velmi často exekuce. 

 Exekuce v supertvrdém režimu fungují v Česku přes deset let. Na první pohled férové opatření: někomu jste nezaplatili, třeba pokutu Dopravnímu podniku. Soud vás dá do exekuce, připočte poplatky a exekutor má jasný nárok to z vás dostat. Dluhy se mají platit.  Má to tradiční česká ALE.

Z exekucí se stal business, nelítostný se vším všudy. Rozebírat to do detailu není úkolem tohoto zamyšlení, jistě vygooglujete. Exekuce rozdělily lidi na ty, kteří mají štěstí a kteří mají smůlu. Nikoliv zcela podle jejich schopností. Bohatě stačilo, abyste vlastnili nemovitost v oblasti, kde byl "zmáknutý" soudce či jen pošťák, jehož úkolem bylo zašantročit obálku. A už se vezete. Nic osobně proti vám, šlo jen o prachy a business. Jakýkoliv dluh se proměnil v exekuci, exekuce bagatelní částky ve vynucenou dražbu a nemovitosti se prodaly za zlomek ceny. Bez dovolání se čehokoliv. Tento úzus tolik zevšeobecněl, že dnes - i když už se situace zlepšila - se lidé exekucím nebrání, nevěří tomu, že by v systému měli šanci. Přišla nějaká reakce státu? Třeba posílení vzdělávání ve školách, vzdělávací kampaně? I kdepak.  Přitom nic z toho nemuselo být. Dalo se to řešit. Již před deseti lety se připomínalo institut prohlášení marnotratným, zastropování exekucí, kvalitní nastavení osobních bankrotů. A také to, že půjčovat bez kontroly lidem, kteří nemají nic, než spoluúčast na domě, znamená stáhnout dolů celou rodinu. Tu a tam vyšel článek v novinách, kde nějaký aktivista prohlásil něco typu "exekuce jsou časovaná bomba", k omezení některých excesů došlo, jenže ta časovaná bomba vybouchla.

Dnes je v exekuci kolem 700 000 lidí (průměrná exekuovaná  jistina je kolem 80 000 Kč), přes půl milionu lidí má na sobě více exekucí, což fakticky znamená, že se dostali do situace, kterou nejsou sami schopni zvládnout. Násobná exekuce zpravidla znamená statisícové dluhy, které naskáčou o všechny výdaje. Z průměrného platu se taková částka splácí mnoho let. Napočítejte k tomu rodinné příslušníky: děti, rodiče, partnera a máte hned jakékoliv číslo mezi jedním a dvěma miliony lidí, kterým taková událost zničila život na mnoho let. Přidejte problematický region, kde práci má jeden člověk z rodiny a zrovna ten exekuovaný. A je to na mašli.  Takový člověk se logicky hledí rychle vyčlenit ze systému. Běžné jsou černé úvazky, výplaty na anonymní platební karty a další způsoby, jak se dostat k penězům mimo systém. Jakmile začne takový člověk oficiálně pracovat, bude odvádět peníze mnoho let na splátky exekuce a to je pro něj lepší zůstat na podpoře. I to je důvod nedostatku lidí v Česku - desetitisíce exekuovaných se do oficiální práce nehrnou.  Dá se namítnout, že je to spravedlivé. Pokud jste si půjčil na vesmírné hrnce nebo dovolenou, pokud jste jeli MHD načerno, máte nést následky. Dluhy se mají platit. Jenže. V mnoha případech se z banální chyby (jízda na černo) řetězem událostí udělal dluh, který dotyčný nemá šanci zaplatit - a to přitom teprve začíná svůj ekonomicky aktivní život. Nějakému kšeftmanovi s dluhy šlo zcela neosobně jen o výdělek a tak dotyčného zmáčknul. V jiných případech půjčovatel půjčil peníze a riziko splácení jednoduše přehodil na společnost. Ta to vymohla, dopomohla půjčovateli k příjemnému zisku, ale vytvořila si své obrovské sociální náklady - klasická privatizace zisku za socializaci ztráty.

Co kdo z politiků udělal pro tuto dvoumilionovou skupinu lidí? Nikdo nic.

 ČSSD si po čtvrtstoletí vládnutí tři měsíce před krizovými volbami všimla toho, že máme pověst levné montovny Evropy a udělala kampaň "válka levné práci", což byla akce tak důvěryhodná, že si jako logo mohli zvolit lišku v kurníku. Odbory? Kdy se odbory postavily levné práci? Kdy se vůbec někdo v téhle zemi systematicky zabýval problémovými skupinami a nebyla to neziskovka, jejíž studií si libovolné ministerstvo vytřelo priority? Pravicové strany jako ODS nebo TOPka? Ty tohle všechno způsobily a na exekucích se jejich členové živí, proti rozhodně nepůjdou.

Jistě, že Miloš Zeman neudělá nic. Také nemůže, nemá exekutivní roli. To volič chápe. A slyší soucitná slova - a ví, že ta pronáší Zeman často a rád a dlouhá léta. Nakonec, proč nedat hlas někomu, kdo stojí mimo ten nespravedlivý systém. Proč to nehodit ANO bude líp nebo Miloši Zemanovi?

Exekuce jsou obrovská česká sociální past. Podobná, jakou je v Česku školství, zdravotnictví, důchodový systém, dopravní infrastruktura, armáda, policie nebo soudnictví. Problémy se nám kupí a neřešíme je. Často proto, že nevíme jak. Exekuce řešení jednoduché nemají. Museli bychom systematicky rozebrat všechny případy a pokusit se je vyřešit. Museli bychom exekuce udělat smysluplně na všechny strany, obnovit institut marnotratnosti a zavést další pojistky. Odškodnit postižené a ještě lépe potrestat ty, kteří se na tom přiživili, což je o to těžší, že to neudělali proti liteře zákona nebo nikoliv průkazně.  Už jen tenhle výčet nezrealizovatelných opatření vlastně jasně říká, že musíme počítat s tím, že dalších minimálně dvacet let budeme žít s dvoumilionovým počtem spoluobčanů, kteří jsou systémově nespokojení, mají k tomu důvod a mají dobrý důvod většinové společnosti nevěřit a mstít se jí.

Vymstila se nám nelítostná pravicová politika, která nebrala ohledy na rozlišení privátních a celostátních zájmů. Vymstilo se nám pohrdání levicovou zkušeností západní Evropy. Bylo to naprosté podcenění situace.  Pokud bude zvolen prezidentem někdo jiný, než Miloš Zeman, bude to s odřenýma ušima. S maximálním vypětím všech protizemanovských sil a všech lidí, kteří spolu mají jinak pramálo společného.  A to jsem popsal jen jeden z problémů, jimž budeme muset v dalším čtvrtstoletí čelit. Nechtěl jsem tím říct "zrušme exekuce", protože to není řešení ničeho. Nechtěl jsem tím ani říct, že exekuce mohou za zvolení Zemana. Chtěl jsem ukázat maličko detailněji na jeden z mnoha problémů, které způsobují, že celá řada lidí se ocitá mimo systém a také mimosystémově volí lidi, kteří se alespoň tváří, že jsou mimosystémoví. Změnit to není práce na dva týdny, ale na další generaci, už jen proto, že máme problém s tím si problém připustit.

Patrick Zandl

Popular Posts

NEVÍTE KAM DÁL?

1968 ABBA Accordeon Afrika Agáta Aktuální info Alphaville Amerika Analogie Analýza Andrej Kiska Anna Kurnikova au-pair Basshunter Brandi Carlile Brilianty Bylinky Cestování Cestování. Moře Cicero Civilizace czaktualne CZportal český folklor a tance Člověk a Nemoc Debaty a názory Den boje za svobodu a demokracii Diamanty Die Moldau Dies irae Diktatura Diskuze Dobromysl obecná Dobrý vtip Drahé kameny Dvorak From the New World Dvořák Edith Piaf Eric Clapton Etické a humánní principy evergreen Evropská unie Exekutor v česku Facebook Fejeton Forever Young Fotografie Google Guláš - dančí Harlej Historie Hlad Hledání Hledání na internetu Houby Humor Imunita kojení a spánek Internetové smetiště Islám Izrael Jaro Kačaba Kaddafi Kamenný most Karel Kryl Kariera Káva kávovar Kelly Family Kobane Komunitní sítě Korsika Krakonoš Kritické myšlení Krkonoše kuchyně Kuras Kuřecí Lady Gaga Lara Fabian Láska Legendy taneční hudby Lékař Lékař a bylinky Les Lyžování Manipulace Markéta Šichtařová Martinské Holé Mobbing Monitorovací přístroje Moře Moudro Moudrost věků Mozart Můj pohled na svět Mustafa Kemal Atatürk Názory News Novinky O dobrodiních O nejvyšším dobru a zlu Ovar Peníze Petra Procházková Petrova Bouda Pirati.cz Počasí Podnikání Pohádky Politika Pověz mi co jíš... Povodně Prezident Předjaří Příběhy Příroda Přítel rodiny Psychopatologie Ptáci Radujme se Relax Rostou Rusko a zlo Rušičky Řecko Sametová revoluce Santorini Selský rozum Seneca Smetana Socialismus Sociální sítě Sokrates Stoicismus Strach Svoboda Symphony no. 9 Šikana Šmejdi Švejk Tanky a Ukrajina teen song's Tenis Tenkrát na východě Tenkrát na Západě Teroristé The Beach Boys The ultimate western Trautenberk Trpajzlíci U řeky Události na internetu Události ve světě Ukrajina Urska Zolnir Slovenia Judo Úředník Václav Havel Válka Vánoce Velký švýcarský salašnický pes Verše Vietnam Vlasta Burian Volkswagen WCstory Wimbledon Za vaši a naši svobodu Zákon Ze smetiště internetu Zelené Zimní sporty Žáby Židovské Život na dlani

Vybraný příspěvek

STRACH a společnost. Pomalu i dost rychle se vytrácí rozum ve svobodné zemi? Takhle se jako společnost necháme státem vydírat? Já říkám "Nedej se člověče zalepit strachem a šikanou!"

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ Dlouho to vypadalo, že základem společnosti je rodina  (a leckdo se zastydlou pubertou by ještě dodal, že zákl...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...