CZAKTUALNE: února 2011

Seneca O dobrodiních

Lucius Annaeus Seneca

XXVIII Seneca O dobrodiních
Jdi do sebe a uvažuj, zda ses odvděčil všem, kterým jsi byl vděčností povinován, zda nikdy u tebe žádná povinnost nepřišla zkrátka.

..."neznám nic horšího než moc pozdě...” Myslím, že nejhorší okamžik je, když si umírající uvědomí, že chtěl, ale nežil.

Seneca nám lidem může svou knihou O dobrodiních pomoci. Všichni lidé mají společný svůj původ. Ať už žijí na počátku našeho letopočtu, nebo v dnešní době, jsou lidmi myslícími a chybujícími. Jsou nedokonalí. Pokud sledujeme vývoj filosofického myšlení, můžeme se dobrat k poznatku, že jejich základní odkaz spočívá v lidské dokonalosti. I Seneca se snaží lidem ukázat, jak být dokonalí. Proč ale zůstat jen u teorie. Proč by lidé, kteří si něco přečtou a mravně je to povznese, to neměli zkusit na vlastní kůži, trochu se sami se sebou poprat a být lepšími?

Možná, že to vyplývá z jejich lenosti, možná ze strachu, že jim jejich proměna nepřinese požadované ovoce. Než aby žili spokojeně, vrhají se lidé raději do bezpečí, která jim slibují útrapy, s nadějí, že se těmto útrapám vyhnou. I zde platí staré dobré přísloví, že zakázané ovoce chutná nejlépe. A člověk ze zvědavosti okusí všechno.
Ctnost, moudrost a dokonalost jsou pro lidi pojmy zdánlivě nedosažitelné, imaginární, tak proč by měli ztrácet čas ve snaze jich dosáhnout? Proč by měli konat dobrodiní a proč by měli být někomu jinému za dobrodiní vděční, když ani ostatní tak nečiní? Člověk přece ze sebe nebude dělat naivního hlupáka. Ale hlupáka ze sebe bohužel dělá právě tímto smýšlením. “Skutečnost, že je velké množství nevděčníků, nás nesmí učinit váhavějšími v konání dobrých skutků. Pokud dobré skutky nekonáme, sami počet nevděčníků zvětšujeme”. Věci trvalé není možné změnit hned. Proto, když se rozhodneme být lepšími, nesmí nás počáteční nesnáze a nepochopení odradit.

Člověk ze své přirozenosti miluje sám sebe. Z toho vyplývá, že se vyhýbá všemu, co by mu škodilo, a vyhledává to, co je mu prospěšné. Proč by se tedy měl vzdávat svého dobrodiní a vděčnosti, které považuje Seneca za dvě nejkrásnější věci na světě? Dobrodiní nespočívá ve věcech samých, ale v úmyslu činit dobro. Proto to není něco, na čem člověk lpí a mohl by to ztratit. Dobrodiní je trvalé a nezaniká, ani když ho neuskutečníme. Je to takový čin, který nemůže zmařit žádná síla. Zdá se, že tyto argumenty jsou dost přesvědčivé k tomu, aby o dobrodiní člověk začal přemýšlet a nezůstal jen u myšlenek. Zároveň se však musí vyvarovat takového dobrodiní, které je prospěšné pouze jemu samotnému.

“Dobrodiní je akt vůle, avšak prospět sám sobě, to je nutnost. Proto sám sobě člověk dobrodiní poskytnout nemůže. Může jej dát někomu jinému, stejně jako jej může být dlužný někomu jinému. Co pokaždé vyžaduje dvě osoby, nemůže proběhnout vnitru osoby jediné”, (Seneca).
Tímto Seneca vymezuje poskytování dobrodiní vůči okolnímu světu, nikoliv sám sobě. Nabízí se otázka, zda má člověk poskytovat dobrodiní každému, nebo si má vybírat a podle čeho. I na to Seneca myslel. Člověk by si měl vybírat lidi, kteří jsou jeho dobrodiní hodni. v opačném případě by totiž dobrodiní rozhazoval než poskytoval. Při výběru se člověk řídí svým rozumem.

Dobrodiní nesmí být prokazováno komukoli v davu, plýtvání čímkoli není chvályhodné a nejméně plýtvání dobrodiním. Jestliže při konání dobra nebudeme rozumně uvažovat, přestanou to být dobrodiní a bude to něco jiného. Když člověk dobrodiní dává, musí pomyslet i na to, že ono dobrodiní může být přes veškerou dobrou vůli dávajícího pro obdarovávaného škodlivé. Opět je nutné své konání uvážit.
V některých případech je dobrodiním odmítnout jeho poskytnutí. “Nechat se uprosit lidmi žádajícími věci, které jim přinesou zkázu, to je krutá dobročinnost. Tak jako nejkrásnější činností je zachránit někoho proti jeho vůli, i když nechce být zachráněn, stejně tak uštědřit někomu na jeho žádost něco zhoubného znamená pro něj něco nenáviděného, třebaže to bude ze začátku vypadat jako něco dobrého a milého”.

Lucius Annaeus Seneca (4 př.n.l. - 65 n.l.) byl římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Nerona.

Stoicismus  byl nejrozšířenější filosofický směr v období helénismu a římské říše. Datuje se zhruba od 3.století př. n. l. a trvá až do 2. století n. l., kdy filosofické myšlení ovlivnilo křesťanství. Název stoicismus je odvozen od athénské budovy - stoiá poikilé. Byla to barevná sloupová síň, v níž Zenón z Kitie na Kypru (též nazývaný Zenón Stoik) založil vlastní filosofickou školu.
Stoicismus můžeme sledovat ve třech základních obdobích - jedná se o starší, střední a mladší období. Hlavními představiteli starší stoy jsou právě Zenón z Kitie na Kypru, Kleanthés a Chrýsippos. Filosofie tohoto období se pokládá za myslitelsky nejprůbojnější. Centrum střední stoy je v Římě, hlavním stoupencem Poseidónios.

Filosofie se soustředí především na praktickou etiku. Mladší stoikové - Říman Seneca, císař Marcus Aurelius a otrok Epiktétos - se zabývají již výhradně individualistickou etikou. Souvisí to se společenskými podmínkami tehdejšího Říma, kde lidé neoplývali zrovna nejčistšími mravními zásadami.
Stoikové dělí svůj systém filosofie na logiku, fyziku a etiku. Přes logiku a fyziku je možné dostat se k etice,která zaujímá nejvyšší místo. V logice navazují stoikové na Aristotela. Rozdělují ji na rétoriku (umění mluvit monologicky) a na dialektiku (umění mluvit a myslet dialogicky. Zastávají teorii, že poznání vychází z vnímání jednotlivého, ze zkušenosti. Proto jsou označováni jako empirici. Ztotožňují ducha při narození s tabulou  rasou, nepopsanou tabulí , kterou píše až skutečnost.

Ve fyzice se stoikové přiklánějí k materialismu. Pro člověka existuje pouze to, co je tělesné. Fyziku považují za monistickou, znající jenom jediný poslední princip. Fyzika se drží přísné zákonitosti, která je pro celek světa imanentní. Sílu, která působí zevnitř látky, nazývají stoikové logos, nús, duše, nutnost, prozřetelnost, ale i Bůh (Zeus). Pokud je Bůh totožný s vesmírem, mluvíme o pantheismu.

Seneca je stále aktuální, možná dnes nejvíce...




Pomozte mi


Jordánsko- poušť Vádí Rum
Jednoho dne

jistý nevidomý muž seděl na schodech před budovou s kloboukem na nohou a tabulí s nápisem:
“Jsem slepý. Prosím, pomozte mi.”
Šel kolem moudrý muž a viděl, že slepec má v klobouku jen pár drobných. Sehl se, a přihodil nějaké mince, a potom, bez toho, aby se zeptal, vzal tabuli a na druhou stranu napsal jinou větu.
Odpoledne se moudrý muž vracel okolo slepce a viděl, že slepcův klobouk je plný mincí i bankovek.
Slepec poznal mužův krok a zeptal se, zda to byl on, kdo mu přepsal tabuli, a co tam napsal.
Moudrý muž odpověděl:
“Nic, co by nebyla pravda. Jen jsem dal tvým řádkům jinou podobu.” Usmál se a odešel.
A slepec se nikdy nedozvěděl, že na tabuli stálo:
“Je jaro, ale já ho nemohu vidět.”

Změň svou strategii, když se věci nedaří a uvidíš, že se to obrátí k lepšímu.

Fotografii prohlížejte ve zvětšení!

Předjaří syrový pohled stromů do krajiny

Pomezní
Květ Ibišku

Původní název má doplnit obrázek,
ale zatím hledám a není. Spokojte se prozatím s květem Ibišku a zasněženou horskou krajinou.

Je to charakteristické...doma v místnosti kvete Ibišek, ale venku ještě vládne zima.

Vypadá to, že neumíme být zapálení pro cokoliv, práci, koníček, a pak jsme často takové znechucené, rezignované trosky. Nejsme srdcem při práci. Netěší nás to, nepostupujeme v díle. Jak by taky, když se neumíme soustředit na konkrétní činnost, podřídit svůj režim nějaké věci, jako by nám na tom nezáleželo.
Matka Tereza řekla: Není důležité dělat velké věci, ale malé věci s velkou láskou. Moudrá to žena.
Je nádherné pozorovat děti, s jakou bezprostředností a soustředěností kreslí obrázek pro maminku, stavějí nejvyšší věž z kostek, budují hrad na písku, nebo vaří oběd pro panenku. V té chvíli není pro ně nic důležitějšího. Zkuste je od této činnosti odlákat nebo jim ji přerušit. Nepochodíte.

Bylo by fajn, kdybychom uměli být tak nadšení (až posedlí) vším co děláme……a nekoukali na hodinky.

Dvorak Symphony No. 9 "From the New World" 4th movement

Houslistka
Antonin Dvorak, a nationalistic composer from Czechoslovakia, was lured to New York in 1892 to the newly founded National Conservatory of Music. He was enthralled by what he saw as our nationalistic music. He infused the nature of Negro spirituals with the spirit of Native American Indian tunes into his work. His Symphony No. 9 "From the New World" was composed during his first year in America and has become one of the most popular orchestral pieces in the classical

Kamuela Philharmonic January 6, 2008 at the Kahilu Theatre in Waimea Conductor and music director Madeline Schatz.

Dvorak Symphony No 9: From the New World, 4th Movement

Asta 
The Symphony No. 9 in E Minor "From the New World" (Op. 95, B. 178),
 popularly known as the New World Symphony, was composed by Antonín Dvořák in 1893 during his visit to the United States from 1892 to 1895. It is by far his most popular symphony, and one of the most popular in the modern repertory.

Dvorak - Symphony No. 9 "From the New World" - I (part 1)

New World Symphony by Antonin Dvorak. Wiener Philharmoniker. Herbert von Karajan, conductor.
Úžasná hudba.

Pohled do horské krajiny


Lanovka a výhled do krajiny
Martinské Holé v zimě. Relaxace, sportovní možnosti, ubytování a odpočinek.
Posted by Picasa

Zimní radovánky u sousedů


Sjezdovka na Martinské
 Martinské Holé na několika fotografiích pomocí Picasa BlogThis!
Možná budou ve vyšší kvalitě. Hodí se prohlédnout, pokud rádi jezdíte na hory. Tyto hory jsou blízko, na Slovensku. Dole v údolí vidíte městečko Martin.
Posted by Picasa

Popular Posts

NEVÍTE KAM DÁL?

1968 ABBA Accordeon Afrika Agáta Aktuální info Alphaville Amerika Analogie Analýza Andrej Kiska Anna Kurnikova au-pair Basshunter Bažant na špeku Brandi Carlile Brexit Brilianty Bylinky Cestování Cestování. Moře Cicero Civilizace czaktualne CZportal český folklor a tance Čína Člověk a Nemoc Čmelda a Brumda Debaty a názory Den boje za svobodu a demokracii Dezinformace Diamanty Die Moldau Dies irae Diktatura Diskuze Dobromysl obecná Dobrý vtip Drahé kameny Dvorak From the New World Dvořák Edith Piaf Eric Clapton Etické a humánní principy evergreen Evropská unie Exekutor v česku Facebook Fejeton Forever Young Fotografie Google Gulag Guláš - dančí Harlej Hej počkej! Historie Hlad Hledání Hledání na internetu Houby Humor Imunita kojení a spánek Informační válka Internetové smetiště Islám Izrael Jaro Je zet de JZD Kačaba Kaddafi Kamenný most Karel Kryl Kariera Káva kávovar Kelly Family Klamání Kobane Komunitní sítě Korsika Krakonoš Králíček obecný Kritické myšlení Krkonoše Krteček kuchyně Kuras Kuřecí Lady Gaga Lara Fabian Láska Legendy taneční hudby Lékař Lékař a bylinky Les Londýn Lovecká sezóna Lyžování Manipulace Markéta Šichtařová Martinské Holé Mexico Mobbing Monitorovací přístroje Moře Moudro Moudrost věků Mozart Můj pohled na svět Mustafa Kemal Atatürk Mýtus osvobození Názory News Novinky O dobrodiních O nejvyšším dobru a zlu Ornitologie Ovar Peníze Penze Petra Procházková Petrova Bouda Pirati.cz Počasí Podnikání Pohádky Politika Pověz mi co jíš... Povodně Praha Prezident Předjaří Příběhy Příroda Přítel rodiny Psychopatologie Ptáci Radkin Honzák Radujme se Relax Rostou Rudá svoboda Rusko a zlo Rušičky Řecko Sametová revoluce Santorini Selský rozum Seneca Si vis pacem Smetana Socialismus Sociální sítě Sokrates SPOŘENÍ Stoicismus Strach Svoboda Symphony no. 9 Šikana Šmejdi Švejk Tanky a Ukrajina teen song's Tenis Tenkrát na východě Tenkrát na Západě Teroristé The Beach Boys The ultimate western Trautenberk Trpajzlíci Twitter U řeky Události na internetu Události ve světě Ukrajina Únos Urska Zolnir Slovenia Judo Úředník Václav Havel Válka Vánoce Včelí medvídci Velký švýcarský salašnický pes Verše Videa Vietnam Vlasta Burian Volkswagen WCstory Wimbledon YouTube Za vaši a naši svobodu Zadarmo Zákon Zánět močových cest Závislost Zdroj Ze smetiště internetu Zelené Zimní sporty Zvěř a lov Žáby Židovské Život na dlani

Vybraný příspěvek

STRACH a společnost. Pomalu i dost rychle se vytrácí rozum ve svobodné zemi? Takhle se jako společnost necháme státem vydírat? Já říkám "Nedej se člověče zalepit strachem a šikanou!"

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ Dlouho to vypadalo, že základem společnosti je rodina  (a leckdo se zastydlou pubertou by ještě dodal, že zákl...