|
Mexico Teotihuacan |
Vznik dezinformace byl cílený
Někdo měl zájem na tom, aby se kdosi jiný nedozvěděl pravdu,
nýbrž aby mu místo pravdy byla podána buď překroucená pravda, anebo nějaká smyšlenka.
Společnost sama svým přirozeným vývojem vytvářela prostředí, ve kterém mohla fungovat jistá forma klamání.
U dezinformace, na rozdíl třeba od fámy, je zřejmé, že má vždy v pozadí nějakého autora, někoho, kdo ji stvořil.
A potom už jen záleží na tom, kdo ji jako první
přijme za svou a bude šířit dál. Společnost není vůči dezinformacím imunní a není ani v našich
silách jejich vzniku zabránit. Je to právě zase společnost a společenský systém, který má vliv
na to, jak se v různých národech a kulturách vyvíjí určité
stereotypy chování, které tolerují
různé typy klamání.
S tím souvisí i šíření dezinformací.
Zpravodajské služby, tajní agenti, informační kanály a přístup k mezinárodním masovým sdělovacím prostředkům jsou pro šíření
dezinformací nezbytným předpokladem. Společnost, která těmito prostředky disponuje, sama
vytváří vhodné prostředí pro proudění informací.
Dělící čára mezi pravdou a nepravdou může být
často velice tenká.
„Má-li být dezinformace účinná, nesmí obsahovat jen lživé informace, ale
směs informací pravdivých a nepravdivých.
Někdy zpravodajské služby vytvářejí dezinformační kampaň i na základě pravdivých informací, které jsou takové povahy, že je protivník považuje
za nepravdivé.“